Perníková chalupka má nízké futra. Vyřezávané. Vyřezávané dveře. Dokonce i kadibudka na dvoře má vyřezávané srdíčko ve dveřích,
tenkrát si lidi prostě i s tím nejmenším pohráli pro radost:)
Nízká futra. Aspoň si člověk všimne krásné dřevěné podlahy
Světnici vévodí obrovská pec, s lavicí okolo.
Na peci na beránčích kůžích se v teploučku kráááásně spí, no, jako za pecí:)
Na lavici skoro vždycky najdeme plno dětí a ...
Z pece voní chleba, sušené trnky, sušené hříbky, sušené jabka, trnčená máčka, placky z plotny..
ty placky dělala babička nedostižné. Dlouho jsem nemohla přijít na to, čím to bylo. Pečení na holém suchém plátu šporáku. Topily jsme dřevem, co jsme si nanosily z blízkého lesa. Skolky, říkala babička. Spadané větve. Většinou modřínové. No, nanosily. Trávnicí svázaná otep větší než babička, pár šišek malé holčičce do uzlíku... to těsto nevím. Bramborové, nudlové... Nudle jsem už také chtěla zkusit udělat. Ale chybí mi k tomu peřina. Postel v kuchyni vysoko nastlaná peřinami, nahoře plátěný ubrus, na ubruse utěrka, na utěrce se suší nudlová placka. Až se usuší tak akorát, aby se nelepila ani nelámala, dají se nakrájet nudle.








...