22.-25.4.2011
Velikonoce na horách

Pátek.
Doprovodím aspoň kousek mrňousky. Domeček na kolejích! Drezína je taková malá mašinka. Když nás pozorování ruchu nádražíčka přestalo bavit, zpestříme si čekání na druhou část výpravy nad katalogem cestovky. Moře je voda bez konce, bazén má druhý břeh... modré moře, modré bazény s tobogany, spousta toboganů... to by šlo. Vydržíme koukat docela dlouho. Tak až našetříme...
S mrňousky je dobře, babča až zapomněla vystoupit.


Loď v ulici představu pár dní u moře docela hezky doplňuje. Pěkné autíčko.


Výstavka na zastávce. V devadesátém sedmém mne to tu vzalo nejvíc ze všech dojmů - tyčkový plot, na každé tyčce se suší jeden plyšák, jedna hračka...
co byly proti nešťastným plyšákům urvané cesty, koleje trčící k nebi z povodňového nánosu....


Odjíždím z kraje pod Kelčákem pár kilometrů na severovýchod... vlakem jak za starých časů... .... pod kopce vyšší... které budu fascinovaně fotit ze všech stran a pořád dokola:)
......

Konečná, vystupovat! Opisuju plakátky ve výloze nejpěknějšího praktického infocentra, které zatím znám a jdu se ubytovat...

sobota.
Burza je místem setkávání bebechů všeho druhu, místem setkávání lidí určitého druhu. Mám kliku, že nic nechci. Velice by mne bavilo šmirglovat, natírat, montovat, ruky přímo mravenčí, jak by se jim chtělo, ale nepotřebuji mít nic z toho doma. V tom se liším od většiny ostatních návštěvníků. Si myslím, že se liším. Potom uvidím něco, co si myslím, že asi potřebuji. Nutně potřebuji! Terénní a vejdou se oba !! Natěšeně koupím. Nicméně jsem projevila silnou vůli a dál už nekoupila žádnou koloběžku, žádnou trojkolku, žádnou hračku, i když v krabici s budíky na rozebírání jsem hrabošila docela dlouho...
Pár pěkných autíček, pár krásných motorek... mladý muž si nese kytaru, spokojeni jsou oba, malý i velký, cena nové je řádově jiná stejně jako cena toho už mého .... Poršák je takový ... no něco jako embounek,-) Pravá kůže, pane, ovšem. Zasvěcené poznámky okolo.


I když jen stojím a koukám, mechanicky popojíždím s prázdným kočárkem semtam,-) Maminky a babičky vědí:)

Zpátky jsem stihla právě tak ještě nakouknout na Satinu. Pod vrcholem Lysé hory. Tak nějak se ten obraz v muzeu jmenuje. Netuším, jak ještě bližší mi za pár hodin bude,-)


Na Lysou je dnes už pozdě, tak jen tak na procházku, kafe na Skalce, kousek k přehradě.


Stopy!! Homo bordelus žije i tady... :(


Nezvykle růžovým kvítkům zaječího zelí je to fuk. Vůbec všecky kvítky tu mají sytější barvu...
To, co není vidět, je konipásek. Úspěšně šmejdí v naplaveninách na břehu.
Při zpáteční cestě mi docela nevybíravě nadávají místní srnky, netuší, že i kdybych srnče náhodou zahlédla,
neplaším, nekoukám, nefotím, nedotýkám se ani ničeho poblíž :)


Sympatickou holčinu na Podlesí požadavek teplého piva nerozhází. Tudy vedla železnice na Bílou...
Bohatě tvarované mraky a duha se projevily nádhernou bouřkou, ale to už jsem byla v pelíšku:)
Krásně se spí, když déšť bubnuje na okno...


neděle.
Takhle z dálky to ani nevypadá, že tu trať končí. Můstky a lávky, kus pěkné architektury... Dnes to bude zřejmě pořád po asfaltu...

Krásné štěně... můžu si ho vyfotit? Paní souhlasí, štěně zvědavě skáče po nohách, pózovat nechce. Se se mnou nebav, když mi nedáš nic dobrého!
Nedám. Odolávám roztomilosti a nekazím pamlsky cizí pejsky ani děti. Příští dobrota od cizího by nemusela být dobrá...


Mraky nad Lysou, pražce přes Satinu. Satina - voda, Satina - malíř, řezbář a tak...


Vodopády. Vida, na druhé straně je ještě větší magor než já. Tak z takového strku bych se spouštěla leda na laně.
S připraveným foťákem čeká paparazi, že se člověk skutálí do "zimné" vody.
Ustál to. Šikovný:) A také se jde někam schovat před bouřkou.



Adrenalinový můstek pod Bezručem, překvápko v kleci.


Jsem zmok. Docela dost zmok. Vypadám jak zmoklý pes, i tak "voním", hlásím kamarádům,-) Jede odsud bus, zjišťuju zbaběle, zatím se věnuji obžerství.
Z okna je moooc pěkný výhled, mají tu i bazén... myslím na mrňousky.

Bouřka přešla, já celkem uschla, tak ne bus, ale na kopec. Ještě je dost času. Tamhle je Lysá...
.... a fantastické výhledy.


To není mlha, ale mraky. Huňaté mraky, v kterých se lenivě převaluje vzdálené dunění...
... už jen kousek...
nad Ivančenou závěje posledního sněhu, který tak ráda stíhám, když jaro dovolí.
To dunění není ani tak vzdálené, stejně jak nejsou příliš vzdálené už viditelné blesky.
Pusť mne nahoru, ukecávám horu. Když tak tam přespím...


"Pod vrcholem Lysé hory", tak nějak se jmenuje ten obraz, chlap jde ve sněhu a je vidět každý těžký krok. Já nejdu ve sněhu, jen pohodlně po šutrech. Blesk-prásk. Hmmm, při mé výšce být nejvyšším bodem v krajině mezi šutry a nízkými stromky... umřu mladá a krásná.... Tak to už nestihneš, chechtá se škodolibě pohotové vnitřní já. A kdo bude dělat svišťovou medaili?? Blesk! Počítám, jak je daleko... jedna, ... Prásk!! Hmmmm, láká travnatý chodníček dolů. Myslím na Radka Jaroše, co teď leze Lhotse... byla jsem kdysi na jeho povídání a promítání krásných fotek o jiné velké hoře. Cítila jsem z něj zkušený respekt k horám. Je to pověra, že blesk sjede do mobilu? Vypínám... Být nejvyšším bodem v krajině při bouřce není právě nejlepší příklad pro mrňousky. Slézám opatrně chodníčkem-nyní kamenitým potůčkem. Pohodlná okrajovka. Vím, kudy jdu, ale nedokážu to jmenovitě popsat. Na rozcestí bahno bahno ... od lesních prací. Až dosud byla cesta dobrá. Pomaloučku, hlavně neuklouznout,-) Fantastické výhledy přes kapky na větvích, přes mokro všude. Asfalt se nohám nelíbí. Hádali se myšáci, myšáci, myšáci... broukám si s mrňouskem, aby otlačené nožičky tak nebolely. Bunda je původně nepromokavá, ale pověšená přes batoh a nezapnutá... praví se něco o suchých nitkách... není ani jedna:) Však se nezastavuju, dojdu do tepla, horká sprcha a peřina to spraví:)


pondělí.
Ooookolo Frýýýdku cestička, cinká znělka z mládí. Chválím stanici Frýdek-Místek. Dobré zvyky nerušit. Mají tam na nádraží čumák z parní mašinky. Jenom kousek pěkného čumáku. To, co není vidět, je Lysá v černých mracích. Vlak plný študáků, noťas na klíně a tlačí do hlavy, co se přes víkend samozřejmě nestihlo. My takhle odpovědně vozili v kufru skripta, do kterých jsme se celý víkend také ani nepodívali:) To si nechte na doma, hlaholí rádoby bodře, ale agresívně a s nepěknými poznámkami, skupinka turistů v mém věku. Pustím, ale šlo by to snad slušně, ne? ohradí se jeden z budoucích strojařů. Ano, slušně by to bylo mnohem hezčí. Nevím, proč se stáří domnívá, že mládí je zvědavé na naše nevyžádané vzpomínky a bodré názory, když se původně chtělo učit. Ale tohle mládí je slušné a snáší vodopády řečí s úsměvem:) Tak ať vám ty zkoušky vyjdou... a vám, staříci, ať to ještě dlouho dobře chodí:)

To, co není vidět přes kapky na skle, je Kelčák. Je pěkné cestovat a je krásné se vracet a vidět zas svoje kopečky.


A už spi:)
Dobrou noc
:-)

Babíííííí?? Jak je vysoká ta hora?
Moc. Když má hlavu až v mracích...


A proč dělá bububu?
Aby si člověk vážil výhledu do daleka, když mu dovolí vylézt až nahoru.

A už spi:)